Historie SPS Smetana

Až v r. 1922 je založen pěvecko-orchestrální spolek SMETANA. Za řízení bývalého vojenského kapelníka Emila Polmana působí do r. 1927 jako operní spolek (Prodaná nevěsta, V studni, Tvrdé palice, Libuše, Mam´zelle Nitouche). Za řízení řídicího učitele Jana Pochyby z Kuklen je již tradičním sborovým tělesem s působností při významných slavnostech, jako bylo otevírání nových veřejných budov ve městě: gymnázia, sokolovny, nádraží. Zúčastňoval se každoročně župních koncertů I. České a hudební župy se sídlem v Nové Pace, postupně v Josefově, Městci Králové, Vysokém nad Jizerou, Dvoře Králové, Jaroměři, Jičíně, Jablonci nad Jizerou. Od r. 1941 je sbormistrem řídicí učitel Bohumil Nekvinda. Během okupace se členstvo vyznačovalo pevným vlasteneckým postojem, sbor udržoval svou uměleckou úroveň.

Ke krátkodobému vzestupu činnosti došlo krátce po osvobození. Smetana se sloučil s Nepasickými pěvci a městskou filharmonií. Mezi spolupracovníky jednotlivých složek tělesa působí i další osobnosti: prof. Dušan Jurenka, prof. Karel Schejbal, dále Růžena Mazurová, Karel Hejzlar (jeden z posledních žáků Antonína Dvořáka) a Karel Hovorka. Starší generace si některé z nich dobře pamatuje.

Rokem 1951, kdy bylo rozhodnuto nekompromisně ovlivňovat někdejší spolkovou činnost všeho druhu, se dostávají i pěvecké sbory do složité situace. K částečnému řešení dochází po založení Osvětové besedy, později Parku kultury a oddechu. S příchodem hlasové pedagožky Marie Jakoubkové do čela sboru v roce 1960 dochází k výraznému oživení činnosti (období stagnace 1954 - 1960 je totiž bez písemných záznamů). Členem Smetany se stává i její žák, pozdější národní umělec tenorista Vilém Přibyl. Počet členů stoupl až na 83. Spojené sbory provedly mnohokrát Haydnovo Stvoření. Sbor pořádá zájezdy na operní představení do Prahy a Brna, autokarové poznávací zájezdy po Čechách. Ke 40. výročí založení sboru v r. 1962 jsou natočeny první rozhlasové snímky. Vzhledem k situaci, kdy byly kladeny překážky ve veřejném působení M. Jakoubkové, odchází sbormistryně v r. 1963 na pěveckou konzervatoř do Brna. Vedení sboru nabídlo sbormistrovství Josefu Vrátilovi z Pedagogického institutu v Hradci Králové. Na jeho doporučení se funkce ujímá jeho gymnaziální žák a tehdy již kolega Luboš Klimeš (nar. 1930), který se sborem spolupracuje dosud.

S příchodem Luboše Klimeše nastalo dlouhé období pozvolného vzestupu úrovně sboru. Došlo ke zpestření forem práce a ke zvýšení možnosti uplatnění. Méně úspěšná léta se střídala s léty, kdy se práce dařila. Dospělí členové sboru reagují citlivě na změny společenské situace. Je zřejmě důležité, aby se cítili dobře v rodině i ve společnosti.

Mezi roky 1965 - 1971 pěvecké sbory významně podpořilo tehdejší Krajské kulturní středisko a jeho agilní pracovník Svatopluk Kozdera. Zorganizoval sborovou přehlídku ve Skutči (1965), napomohl společnému nastudování Dvořákova oratoria Stabat Mater v roce 1966. Na krajské soutěži v Holicích (1967) skončil Smetana třetí, což nebyl úspěch. V roce 1969 se konaly festivaly z Novákovy tvorby ve Skutči a z Foerstrovy v Náchodě. Sborům výrazně pomáhalo okresní kulturní středisko a jeho pracovník Jiří Hasal.

Určitým mezníkem se stal rok 1972, kdy se Smetana připravoval oslavit své padesátiny, ale neměl dostatek členů a očividně zestárl. I poptávka po jeho účinkování byla minimální. Jubilejní koncert za účasti skutečského Rubeše a hořického Ratibora a Vesny se stal s podporou řady pěvců-hostů jakýmsi odrazovým můstkem v historii Smetany. Rok české hudby v roce 1974 oslavilo 37 východočeských pěveckých sborů „Holdem B. Smetanovi“ v Litomyšli.

V době, kdy Československý rozhlas v Hradci Králové vlastnil své nahrávací studio, natočil Smetana celkem třikrát s režisérem Jaroslavem Andrejsem ukázky z tvorby A. Dvořáka, L. Janáčka, Zd. Lukáše, S. Rachmaninova, J. Cikkera, Z. Kodálye, Fr. Šauera, J. Andrejse. Pravidelná možnost postavit se před rozhlasový mikrofon byla významná pomoc pěveckému hnutí při snaze zvyšovat svou uměleckou úroveň.

Smetana začal pořádat reciproční koncerty. Do Hradce Králové přijely i přední české pěvecké sbory smíšené, mužské i ženské. Pravidelný návštěvník našich přehlídek získal přehled o tom, jaký je současný stav sborového zpívání.

Od roku 1963 poznal Smetana 68 sbormistrů a dirigentů, 144 sólistů, doprovázeli ho klavíristé Miloš Tuch, Květa Kulhánková, Josef Picek, Jiří Pašek, Pavel Kupčák, Michal Chrobák, varhaník Václav Uhlíř.

« předchozí následující »